vytiskni stránkuNaším revírem je Oldřichov, naše tempo je setří.
Co na to Fibie
10.07.14 Vzpomínka...
Včera večer jsem trošku vzpomínala na Viktorii z Krzáku, bylo by jí už nebo vlastně teprve 14 let.
Byla prvním anglickým setrem v naší rodině. Nebyla výstavní ani lovecky upotřebitelná, ale byla moje oddaná kamarádka, kam jsem se v baráku hnula byla se mnou. Ostatní členové naší rodiny mě vždy našli podle vrtícího se ocásku mojí holčičky, trpělivě čekala před koupelnou až se vykoupu, lehávala před sporákem v kuchyni čekajíc až dovařím a vždy se těšila na naše dlouhé procházky a byla hlavní hlídačkou našeho domu. Dávala o sobě hodně hlasitě vědět, když se jí někdo za plotem nelíbil. Dokázala srovnat i velkou smečku z Wenytry když k nám přijeli na návštěvu. Dodnes si pamatuji, jak jsme přišli z procházky, Viktorka si vyskočila na veliký gauč v obýváku a přísně se dívala… všichni gordoni včetně naší Arinky zalehli na podlahu a Vikinku velmi respektovali :-)
Občas mám na procházkách pocit, že mě Viktorka doprovází, dává na mně pozor a každou chvíli přece musí z toho lesa vyletět paničce do náruče…
Holčičko moje, moc mi chybíš.
Tvoje panička Alča
PS: Fíbinka nenápadně začíná být šéfem naší smečky a já vím, že ty sis to přála :-)
Úterý, 04. listopad 2025