Naším revírem je Oldřichov, naše tempo je setří.

Co na to Viki

29.12.10 Na vánoce dlouhý noce

Mrzne a téměř pořád padá snížek a my s Arinkou na pohovce děláme chlupaté přehozy. Když se jde ven na dvoreček, tak děláme, že spinkáme tak tvrdě, že neslyšíme, nevidíme a vůbec nevnímáme, že se máme jít vyvětrat. Páníček vždycky řekne, „vyhoď je ven a nech je tam aspoň hodinku“, ale panička je hodná, za chvíli nás vezme nahoru, abychom si mohly užít vaření a pečení a jiné méně oblíbené práce.
A teď k naším vánočním svátkům, představte si, že jsme měly s Arčí pod stromečkem jenom jeden balíček psích pochoutek! Tak to teda ne, celý Štědrý večer jsem s mamčou nemluvila, protože nebyl plyšák, ani pro jednu z nás. A to Arčí je ještě „skoro“ štěňátko a já jsem se tak těšila, že si budeme hrát a tahat si plyšáky navzájem. No mamča to omlouvala tím, že poslední dobou nějak kýchá a kašle a nechtěla moc lítat po obchodech. No nevím, ale mohla by nám nějakou novou hračku pořídit po Vánocích.
Ale byly vánoční sušenky, a ty vám byly moc fajn. Ráno na Štědrý den jsem nevěřila svým očím a hlavně čumáčku, když mamča vytáhla z mrazáku játra, z lednice vejce, ovesné vločky (teda to jsem jí štěkla, že to nemusila) a přidala do toho česnek. Umíchala těsto a s malými kopečky se moc nemazala, vypadalo to jako dost středně velký karbanátek, prskla na plech a dala péct. To vám byla ňamka, no řekněte kterýpak hafan to má doma zařízený jako my s Arinkou, že se mu peče psí šmakózní cukroví?
Při štědrovečerní večeři Arinka nezpívala, ale dívala se toužebně na lednici, kde nahoře bylo naskládané naše vánoční cukroví. Je vidět, že už je dospělá, letos už ani nervala obaly od dárků.
O balík psích dobrot, co jsme měly s Arí pod stromkem jsme se hezky podělily a pěkně si nacpaly bříška. Budu muset Arinku v tom papání pomalu krotit, poslední dobou jsem si všimla, že se začíná pěkně kulatit :o)
Jinak jsme vánoce přežily, což se nedá říci o Francouzské kuchařce, tak se ta knížka jmenovala, než jí Arčí začala číst. Potom taky při velkém úklidu přišel o část třásní koberec v obýváku, takže páníci museli posunout pohovku, aby to nebylo vidět. A to vůbec nechci na Arčí žalovat jak zlikvidovala polštářek, který jí barevně neladil. Náplň z něho sbírala mamča ještě den poté.
Těším se na Silvestra, protože to budou pohromy určitě pokračovat. Arčí zase něco vyvede a já u toho nesmím chybět.

Mějte se fajn a zase brzo pac a pusu Viki

PS: Ještě musím vyřídit jednu soukromou záležitost. Moje panička, má totiž dneska narozeniny. Mamko štěkáme Ti s Arinkou všechno nejlepší!




jít zpět

Pátek, 24. květen 2024

správa webu